náměstí petřiny

  • architektonická studie
  • rok: 2022
  • rozsah: 21000m2
  • investor: CPI property group a městská část praha 6
  • autor: jan mackovič, matěj barla
  • spolupráce: dominika čižmářová, max kušiak, dominika lukešová
  • snímky: archiv autorů


Jaký může mít obyvatel Petřin vztah ke své čtvrti? Je možné se identifikovat se svým vchodem do paneláku? Nebo s trávníkem před ním? Je místo, kam se může po letech vracet a říct si, toto je můj domov? Má sídliště vůbec nějakou svou historii? Tradici? Nějaké srdce? Něco, s čím se lze ztotožnit?

Vše podstatné a zapamatování hodné se odehrává na tradičních místech v okolí – sportovní závody v oboře Hvězda, procházky na půlnoční křivolakými uličkami staré Liboce, kulturní a společenské akce spojené s Břevnovským klášterem, nákupní třída Bělohorská v Břevnově, kino ve starém Veleslavíně…

Sídliště Petřiny pro své okolí naopak žádný magnet nepředstavuje. Kromě stanice metra, nákupu potravin a několika služeb není důvod tam jet. Je to bohužel pouze noclehárna, komerční parter byl prakticky vynechán, pracovních příležitostí pomálu.

Většinu napravit nelze, ale možnost vytvořit alespoň nějaké náměstí je velkou příležitostí obyvatelům Petřin alespoň částečně kompenzovat to, co původní tvůrci neřešili, či jim nebylo umožněno vytvořit. Vytvoření souvislého městského jednoznačně vymezeného prostoru na vysoké architektonické úrovni a s množstvím kvalitních funkcí může být oním magnetem a místem, které místní obyvatele propojí. Od místa, kde si dám v létě zmrzlinu a budu mít chuť si ji tam také sníst, přes několik míst s dobrou kávou a venkovním posezením, možností si zahrát pétanque či se jako dítě bezpečně projet na kole či koloběžce. Možnost otevření více stánků s rozmanitým občerstvením u stanice metra (á la Manifesto). Na severním náměstí pak možnost v klidu si v létě posedět na sluníčku u mělké vodní nádrže.

Především pak místo, kde se dají pořádat farmářské i jiné trhy, možnost uspořádat sousedské akce typu Petřiny SOBĚ, menší venkovní kulturní setkání s hudbou, drobné sportovní soutěže apod. V neposlední řadě možnost setkání politiků s občany na důstojném místě. Ideálem by byla možnost vytvořit společenský sál v souvislosti s řešenou plochou.

K posílení identity a uvědomění si své vlastní historie místa navrhujeme vytvořit sousoší „Petřinských velikánů“. Pro představu vybíráme tři osobnosti z historie, které mají jednoznačný vztah s místem a je možné se s nimi identifikovat. Jsou to Julius Zeyer (básník a prozaik druhé poloviny 20.století), Jaroslav Heyrovský (nositele Nobelovy ceny za chemii z roku 1959) a Otto Wichterle (vědec a vynálezce, objevitel tzv.měkkých kontaktních čoček, první ředitel Makromolekulárního ústavu na Petřinách). Jejich historická velikost by byla zdůrazněna i výškou sousoší (10-12m). Navrhujeme jej umístit do severní části náměstí.