- architektonická studie (architektonická soutěž – 2. místo)
- rok: 2022
- rozsah: 12000 m2
- investor: město dvůr králové nad labem
- autor: jan mackovič
- spolupráce: dominika čižmářová, max kušiak, mikuláš molitor
- snímky: archiv autorů
Koncept:
Vzniká nový zelený prostor pro město, park se vzrostlými stromy, travnatými kopečky, dětskými hracími prvky a… s novým autobusovým nádražím. To je skryté v parku a probleskuje svými štíhlými bílými sloupy a plující střechou mezi kmeny stromů. Vzniká zelená oáza v nepřehledné komerční zóně, uprostřed ní stojí bílý chrám dopravy.
Urbanismus:
Urbanisticky se v dané lokalitě z pohledu funkce nic zásadního nemění. Zadáním je zejména úprava funkčnosti a vzhledu stávajícího autobusového nádraží do podoby odpovídající dnešním požadavkům. Lokace je nedaleko od centra města, dopravní napojení ať už pro pěší, cyklisty či motoristy je velmi dobré. V dnešní podobě je řešená plocha výrazně zpevněna asfaltovým povrchem. Ve spojitosti s návaznými parkovišti Penny marketu a Kauflandu se již jedná o urbanisticky velmi nevlídnou a problematickou plochu. Navrženým řešením se jí pokoušíme rozbít a dostat do ní lidské měřítko. Pomocí krajinářského řešení pohledově rozčleňujeme území na plochu související s nádražím, prostor Penny marketu a Kauflandu. Při zhodnocení zadaných parametrů nádraží (prostorově náročná stání autobusů bez možnosti couvání) jsme se rozhodli pro „ostrovní“ řešení s centrálním nástupištěm a terminálem. Urbanistická osa nástupiště ctí osu ulice 17. listopadu. Okolo nástupiště je zorganizován pohyb autobusů i jejich odstavná stání. V dalším plánu je pak pobytový park u ulice 17. listopadu, resp. pohledový zelený pás. Dopravně je území s drobnými úpravami napojeno stávajícím způsobem.
Architektura:
Pro vytvoření jednoznačného konceptu nového autobusového nádraží uvolňujeme prostor od stávajících konstrukcí a navrhujeme odstranit původní drobné přístřešky i hlavní obslužnou budovu stávajícího nádraží. Prostorovým konceptem jsou odstupňované „prstýnky“, od největšího zeleného (parkové úpravy), přes pojížděné komunikace nádraží až po nejmenší zaoblený tvar nástupiště s vloženým tvarem budovy terminálu. Koncept akcentuje úspornost řešení. Architektura nástupiště se zastřešením je lehká, subtilní. Má působit jako bílý altánek uprostřed parku. Budova terminálu je navržena s prosklenou fasádou z lehkého obvodového pláště. Provozy, které umožní průhledy ven (terminál, dispečer) budou zaskleny čirým sklem. Provozy, které vyžadují více soukromí, budou zaskleny matným (či potištěným) sklem. Použité materiály respektují potřebu velké odolnosti a dobré údržby. Jedná se o betonové povrchy, sklo, ocel. Zastřešení nástupiště je z ocelové konstrukce dále popsané v části Konstrukční řešení. Ze spodní strany střechy je uvažován plechový případně vláknocementový podhled.